Jazykové školy Praha 5 Malá Strana

pomocí inventáře a dotazníku sestaveného Vlčkovou na základě klasifikace Oxfordové Dalším cílem bylo objasnit frekvenci používání některých strategií v závislosti na různých charakteristikách respondentů. Nejčastěji používané kognitivní strategie se na škále pohybovaly na hodnotě a týkaly se vypracování poznámek, vytváření souhrnů z nového učiva a zvýrazňování důležitých informací. Autorka logicky vyvozuje závěr, že dospělí studenti pracují pečlivě. Další kognitivní strategií, jež studenti zaznačili jako hojně využívanou je používání ustálených spojení a frází. Oproti tomu málo používanou strategií se stalo procvičování průměr na škále zvláště jedná li se o procvičování jazyka v přirozeném prostředí nebo např. o návštěvu akcí, kde se daným jazykem hovoří. Autorka zdůvodňuje získané výsledky jako možné následky studu, nedostatečnou znalostí jazyka nebo nedostatek času u dospělých jedinců. Nejvíce Malé Strany školách jazykových používanou metakognitivní strategií bylo používání bloku, což jistě souvisí s výše zmíněným zapisováním poznámek. Na druhou stranu jazyková škola Malá Strana málo používanou strategií na škále se stala strategie plánování a stanovování krátkodobých cílů. Jednou ze zvláštních Petřín charakteristik, u nichž byly strategie zkoumány, bylo pohlaví respondentů. Ukázalo se, že ženy používají strategie učení častěji než Malostranská muži. Mezi strategie, jež hojněji užívají ženy, např. bylo dle autorky zařazeno vypracovávání si vlastních souhrnů, zvýrazňování si

podstatných částí učiva. Sledování filmů a poslech rádia využívali více muži. Strategie učení francouzštině jako cizímu jazyku na Staroměstská Gymnáziu Matyáše Lercha v Brně Koudelková, Tato diplomová práce taktéž využívá klasifikace Oxfordové Šetření bylo prováděno ve jazyková škola Malá Strana dvoujazyčné francouzsko české sekci gymnázia zmiňovaného v názvu práce. Autorka došla k závěru, stejně jako Vlčková že studenti využívají více přímých než nepřímých strategií. Přesné pořadí stanovila takto Studenti nejčastěji používají strategie tak, aby kompenzovali své jazykové neznalosti kompenzační strategie, následně strategie, které zpracovávají a transformují cizí jazyk kognitivní jazykové školy Malou Stranou strategie dále aby organizovali a hodnotili své učení metakognitivní, spolupracovali při učení s ostatní mi sociální, poté strategie pro efektivnější zapamatování a vybavování informací paměťové a nej méně strategie pro řízení svých emocí afektivní. Koudelková, Výzkum ukázal, že studenti málo pracují se svými emocemi, fyzickými ztvárněními, dvoustrannými kart ičkami, apod. jak autorka uvádí, malostranský pražský anglické školce

Jazykovými školami Malé Straně

sporadicky také využívají možností konverzace s rodilými mluvčími, ani ve spolupráci s ostatními, studenti nevykazují velký počet strategií. Jako příčina byl uveden strach mluvit cizím jazykem nebo skutečnost, že zeptat se v češtině je efektivnější, co do času a e Hradčanská nergie studenta. Autorka dále zkoumala strategie v rámci několika ročníků. Rozdíl v používání strategie však nebyl n ijak signifikantní. Co se týká paměťových strategií, nejfrekventovanější byly strategie opakování a vybavování si, kde bylo slovíčko napsané na tabuli..