Jazykové školy Praha 10 Královice

zastoupena výkladová i tvůrčí část. Výtvarnou práci jsem vždy přesně definovala a omezila, aby bylo jasné, o co se mají žáci snažit a co bude na závěr hodnoceno. Reflexe programů Výtvarné cíle Hodiny vedené CLIL metodou by měly disponovat dvojím cílem, a tedy i reflexe těchto hodin se soustředí na hodnocení dvou cílů jazykového a obsahového. Začněme obsahem, tedy látkou výtvarné výchovy, která byla na hodinách probírána. V Belgii jsem nabídla žákům skrze své programy zcela odlišnou formu přístupu k výtvarné výchově. Jak už jsem jazyková škola Královice zmiňovala v úvaze na téma rozdílů belgické a české výtvarné výchovy viz kapitola žáci byli zvyklí rozvíjet spíše svou manuální zručnost než schopnost porozumět výtvarnému umění, pochopit jeho principy a použít je ve vlastní tvorbě. Samostatná práce žáků Praha 22 rozvíjela jejich tvořivost jen minimálně a učitelé volili spíše jednoduché a osvědčené náměty. Mé programy na druhou stranu pracovaly se zajímavými a netradičními technikami kašírování, frotáž, rozvíjely představivost hledání tvarů ve zmačkaném papíru, ukazovaly principy ve výtvarné tvorbě zjednodušování obrázku do formy symbolu a poskytly i malý vhled do historie výtvarného umění Claude Monet. jazykových škol Královicemi Podařilo se mi motivovat a zaujmout žáky, nadchnout je pro nabízenou činnost, a dokonce rozvíjet myšlení nad výtvarnými díly se staršími Pacov žáky. Hotové práce žáků se velice líbily a byly vybrány pro celkovou novou výzdobu školy. Na základní škole Sint Dimpna ve městě Geel

dodnes visí na stěnách keramické výtvory z mých hodin. Obsahové cíle programů byly naplněny a v mnoha případech mě žáci překvapili originálním řešením svých prací nebo rozmanitostí jejich odpovědí na mé otázky. Na gymnáziu v Brně mé pojetí výtvarné výchovy tolik nepřekvapilo, protože žáci byli zvyklí na poměrně kvalitní a rozmanitý přístup k výtvarné výchově. Bylo pro ně běžné konfrontovat vlastní tvorbu s díly výtvarných umělců dnešní i minulé doby, objevovat zajímavé techniky a snažit se porozumět výtvarným principům. Z

Královic jazykovým školám

tohoto pohledu mé programy nenabídly nic překvapivě nového. Ovšem z jiného směru inovaci přece jen přinesly, a to v podobě diskuzí nad jazyková škola Královice významem uměleckých děl. Přestože má výtvarná výchova na gymnáziu vysokou úroveň, žáci nebyli podle mého názoru zvyklí o umění Březí mluvit a přemýšlet nad jeho smyslem. Poslušně plnili zadání a nezajímali se, proč dané věci dělají a k čemu jim jsou dobré. Moje programy vždy s diskuzí počítaly a snažily se skrze ní odhalit problematiku významu a interpretace uměleckého díla. Bohužel ale z mého pohledu velice důležitá diskuze nad výtvarnými díly nesplnila očekávaný účel. Měla roznítit debatu, nacházet otázky i odpovědi, měla jazykovými školami Královicím být klíčovým přínosem hodin. Problém byl dvojí. Zaprvé žáci nebyli zvyklí diskuze vést, jak už jsem zmínila výše a za druhé zde byla jazyková bariéra. Přestože byli na vysoké jazykové úrovni, jejich znalost jazyka byla spíše v oblasti porozumění než v oblasti Praha 21 komunikativní. Když už žák věděl, co by chtěl odpovědět, spokojil se s jednoslovnou odpovědí nebo jednoduchou větou. Když jsem se pak.