stylem rukama nohama. V Brně jsem s jednotlivými žáky probírat osobně jejich práci mohla. Většinou jsem ale při této osobní konverzaci Voděrádky sklouzla k češtině, abych se vyvarovala toho, že žák mi neodpoví, protože nebude vědět, jak to říct v angličtině. Přesto ale byla většina mého výkladu i v Čechách vedena v angličtině. Struktura hodiny Za hlavní nedostatek svých programů pro české žáky pokládám jazyková škola Lipany fakt, že na ně bylo málo času. Vznikly sice dobré práce, ale když by bylo více času, byla by důslednější závěrečná prezentace děl i jazykovou školu Lipany individuální konzultace se žáky nad jejich díly. V Belgii jsem měla stejný problém programy byly naddimenzované. To znamená, že převažovala kvantita nad kvalitou. Většině programů by svědčilo o minut více časové dotace. Někdy jsem program dodělala se žáky až v další hodině. Na vlastní výtvarnou práci leckdy zbylo málo času, a tak nebyla provedena tak precizně např. program keramika. Zároveň jsem Praha 22 ale chtěla dodržet, aby každá hodina, každý výtvarný úkol byl zasazen do širšího kontextu a aby činnosti na sebe navazovaly. Záměrem bylo, abychom se žáky postupně dospěli k hlavní výtvarné práci hodiny. Žáci tvořili divadlo a loutky, ale na začátku si vyslechli pohádku, naučili se nová anglická slovíčka, procvičili je hrou, a pak se teprve vrhli do tvorby loutek. Poskytla jsem jim tím jakýsi úvod, motivaci. Když pak vyráběli loutky Červené karkulky, už například věděli, jak se Červená karkulka řekne anglicky. Ne příliš dobře
probíhala v Brně závěrečná prezentace žákovských prací. V angličtině se žáci nevyjadřovali skoro vůbec, v češtině velice sporadicky. Zřejmě nebyli zvyklí podobnou reflexi svých děl běžně provádět na hodinách výtvarné výchovy. Možná se styděli, možná si nebyli jistí, co mají odpovědět. Někdy se ale přece jen podařilo rozvířit diskuzi například na téma, co je to umění a jak poznáme dobré umění od špatného, jak se umění hodnotí apod. Tato témata je podle mého názoru nutné stále a stále rozebírat, a tím učit žáky přemýšlet skrze výtvarnou tvorbu. Reflexe žáků, asistujících učitelů a sebereflexe Žáci na brněnském gymnáziu, kteří se mnou Radošovice absolvovali hodinu vedenou CLIL metodou, na závěr vyplňovali krátký dotazník, jehož účelem bylo jednak charakterizovat žáky po stránce jazykové, jednak zjistit, jak vnímají přínos hodiny z hlediska obsahového a jazykového. Tento dotazník je součástí příloh. Celkem jsem získala vyplněných nebo částečně vyplněných dotazníků, z nichž jsem zaznamenala odpovědi do následujících tabulek. První řádek Lipanům jazykové škole udává možnosti odpovědí, druhý uvádí počty těchto odpovědí. Jak dlouho se učíš anglicky roky let let let let let let l. l. Učíš se